Napsáno: 1861 - 1863;
Zdroj: Německý originál, K. Marx, Theorien über den Mehrwert, Teil I, Dietz Verlag, Berlín 1956
Vydavatel: Státní nakladatelství politické literatury, Praha, 1958;
První vydání: 1887;
Překlad: inž. Jaroslav Fingl;
Online Version: Marx/Engels Internet Archive (marxists.org) 2016 - 2017;
Transcribed: Pavel, (2016 – 2017);
Převod do HTML: Karol Bóna (2016 – 2017).
Předmluva
[Obsah rukopisu „Teorie o nadhodnotě“]
[Všeobecná poznámka]
[Kapitola první]
[1. [Rozlišovdní mezi „ziskem ze zcizení“ a positivním zvětšením bohatství]
[Kapitola druhá]
[1. Zkoumáni o původu nadhodnoty se přenáší ze sféry oběhu do sféry bezprostřední výroby. Pozemková renta se pokládá za jedinou formu nadhodnoty]
[2. Rozpory v systému fysiokratů: feudální roucho systému a jeho buržoasní podstata; dvojakost ve výkladu nadhodnoty]
[3. Quesnay o třech třídách společnosti. Další rozvinutí fysiokratické teorie u Turgota: prvky hlubší analysy kapitalistických vztahů]]
[4. Směšováni hodnoty s hmotou (Paoletti)]
[5. Prvky fysiokratické teorie u Adama Smitha]
[6. Fysiokraté jako přívrženci kapitalistické zemědělské velkovýroby]
[7. Rozpory v politických názorech fysiokratů. Fysiokraté a francouzská revoluce]
[8. Vulgarisace fysiokratického učeni u pruského reakcionáře Schmalze]
[9. Raná kritika předsudku fysiokratů v otázce zemědělství (Verri)]
[Kapitola třetí]
[1. Dvojí různé určováni hodnoty u Smitha: určováni hodnoty množstvím vynaložené práce obsažené ve zboží a určování hodnoty množstvím živé práce, kterou lze koupit směnou za toto zboží]
[2. Všeobecné pojetí nadhodnoty u Smitha. Pojetí zisku, pozemkové renty a úroku jako srážky z produktu dělníkovy práce]
[3. Smith rozšiřuje pojem nadhodnoty na všechny sféry společenské práce]
[4. Smithovo nepochopeni specifického působení zákona hodnoty při směné mezi kapitálem a námezdní prací]
[5. Smithovo ztotožňování nadhodnoty a zisku. Vulgární prvek v Smithově teorii]
[6. Smithův nesprávný názor na zisk, pozemkovou rentu a mzdu jakožto zdroje hodnoty]
[7. Dvojakost Smithova pojetí vztahu mezi hodnotou a důchodem. Bludný kruh ve Smithově koncepci „přirozené ceny“ jako součtu mzdy, zisku a renty]
[8. Smithova chyba, že celou hodnotu společenského produktu rozkládá na důchody. Rozpory v jeho názorech na hrubý a čistý důchod]
[9. Say jako vulgarizátor Smithovy teorie. Sayovo ztotožňování společenského hrubého produktu se společenským důchodem. Pokusy rozlišit je u Storcha a Ramsaye]
[10. Zkoumání toho, jak je možné, že roční zisk a roční mzda kupuji zboží vyrobené za rok, které kromě zisku a mzdy obsahuje ještě konstantní kapitál]
[a) Nemožnost nahradit konstantní kapitál výrobců spotřebních předmětů směnou mezi těmito výrobci]
[b) Nemožnost nahradit celý konstantní kapitál společnosti směnou mezi výrobci spotřebních předmětů a výrobci výrobních prostředků]
[c) Směna kapitálu za kapitál mezi výrobci výrobních prostředků. Roční produkt práce a produkt ročně nově přidané práce]
[11. Dodatky: Smithův zmatek v otázce míry hodnoty. Všeobecný charakter rozporů u Smitha]
[Kapitola čtvrtá]
[1. Produktivní práce ve smyslu kapitalistické výroby: práce, která vyrábí nadhodnotu]
[2. Názory fysiokratů a merkantilistů na produktivní práci]
[3. Dvojakost v Smithové pojetí produktivní práce. První vysvětlení: názor, že produktivní práce je práce, která se směňuje za kapitál]
[4. Smithovo druhé vysvětleni: názor, že produktivní práce je práce, která se realizuje ve zboží]
[5. Vulgarizace, jíž se dopouští při určování produktivní práce buržoasní politická ekonomie]
[6. Přívrženci Smithových názorů na produktivní práci. K dějinám otázky]
[a) Přívrženci prvního názoru: Ricardo, Sismondi]
[b) První pokusy o rozlišení produktivní a neproduktivní práce (DʼAvenant, Petty)]
[c) John Stuart Mill, přívrženec Smithova druhého názoru na produktivní práci]
[7.] Germain Garnier [Vulgarisace teorie A. Smitha a fysiokratů]
[a) Směšování práce, která se směňuje za kapitál, s prací, která se směňuje za důchod. Chybná koncepce, podle níž se celý kapitál nahrazuje]
[b) Nahrazování konstantního kapitálu směnou kapitálu za kapitál]
[c) Vulgární předpoklady Garnierovy polemiky proti Smithovi. Garnier se vrací k fysiokratickým představám. Názor, že spotřeba neproduktivních pracovníků je zdrojem výroby - krok zpět proti fysiokratům]
[8.] Charles Ganilh [Merkantilistické pojetí směny a směnné hodnoty. Každá placená práce se tu zařazuje pod pojem produktivní práce]
[9. Ganilh a Ricardo o „čistém důchodu“. Ganilh jako přívrženec snížení počtu produktivního obyvatelstva; Ricardo jako přívrženec akumulace kapitálu a růstu produktivních sil]
[10.] Směna důchodu a kapitálu [Nahrazování celkového ročního produktu: a) směna důchodu za důchod; b) směna důchodu za kapitál; c) směna kapitálu za kapitál]
[11.] Ferrier [Protekcionářský ráz Ferrierovy polemiky proti Smithově teorii produktivní práce a akumulace kapitálu. Zmatek v otázce akumulace u Smitha. Vulgární prvek v Smithově názoru na „produktivní pracovníky“]
[12.] Hrabě Lauderdale [Apologetický názor na vládnoucí třídy jako na představitele nejdůležitějších druhů produktivní práce]
[13. Sayova koncepce „nemateriálních produktů“. Ospravedlňováni nezadržitelného růstu neproduktivní práce]
[14.] Hrabě Destutt de Tracy [Vulgární koncepce původu zisku. „Průmysloví kapitalisté“ jsou prohlašováni za jedině produktivní pracovníky]
[15. Všeobecná charakteristika polemiky proti Smithovu rozlišování mezi produktivní a neproduktivní prací. Apologetický názor na neproduktivní spotřebu jako na nutný podnět výroby]
[16.] Henri Storch [Nehistorický přístup k problému vzájemného působení mezi materiální a duševní výrobou. Koncepce, podle níž vládnoucí třída koná „nemateriální práci“]
[17.] Nassau senior [Všechny funkce užitečné buržoasii jsou prohlášeny za produktivní. Poklonkování buržoasii a buržoasnímu státu]
[18.] [Pellegrino] Rossi [Ignorování společenské formy ekonomických jevů. Vulgární koncepce o „úspoře práce“ neproduktivními pracovníky]
[19. Apologetika marnotratnosti bohatých u malthusovce Chalmerse]
[20. Závěrečné poznámky o Adamu Smithovi a jeho názorech na produktivní a neproduktivní práci]
[Kapitola pátá]
[Kapitola šestá]
[1. Quesnayův pokus znázornit proces reprodukce a oběhu celkového kapitálu]
[2. Oběh mezi pachtýři a pozemkovými vlastníky. Návrat peněz k pachtýřům nevyjadřující reprodukci]
[3. O oběhu peněz mezi kapitalistou a dělníkem]
[a) Nejapný názor o mzdě jako o kapitalistově záloze dělníkovi. Buržoasní představa o zisku jako prémii za riziko]
[b) Dělníkova koupě zboží od kapitalisty. Návrat peněz nevyjadřující reprodukci]
[4. Oběh mezi pachtýři a průmyslníky podle „ekonomické tabulky“]
[5. Oběh zboží a oběh peněz v „ekonomické tabulce“. Různé případy návratu peněz k výchozímu bodu]
[6. Význam „ekonomické tabulky“ v dějinách politické ekonomie]
[Kapitola sedmá]
[1. Hobbes o práci, hodnotě a ekonomické úloze vědy]Přílohy
[2.] Z historie: Petty [Negativní stanovisko k neproduktivním povoláním. Zárodky pracovní teorie hodnoty. Pokus vysvětlit mzdu, pozemkovou rentu, cenu půdy a úrok na základě teorie hodnoty]
[3.] Petty, Sir Dudley North, Locke
[4.] Locke [Renta a úrok se zkoumá ze stanoviska buržoasní teorie přirozeného práva]
[5.] North [Peníze jako kapitál. Vzrůst obchodu jako příčina poklesu úrokové sazby]
[6. Berkeley o pracovní činnosti jako o zdroji bohatství]
[7.] Hume a Massie
[a) Úrok u Massia a Huma]
[b) Hume. Pokles zisku a úroku závisí na vzrůstu obchodu a průmyslu]
[c) Massie. Úrok jako část zisku. Vysvětlování výše úroku mírou zisku]
[d) Závěr]
[8. Doplňky ke kapitole o fysiokratech]
[a) Doplňující poznámky o „ekonomické tabulce“. Quesnayovy nesprávné předpoklady]
[b) Částečný návrat jednotlivých fysiokratů k merkantilistickým představám. Požadavek svobodné konkurence fyziokratů]
[c) Původní formulace nemožnosti zvýšit hodnotu směnou]
[9. Velebení pozemkové aristokracie u epigona fysiokratů Buata]
[10. Polemika proti pozemkové aristokracii ze stanoviska fysiokratů (anonymní anglický autor)]
[11. Apologetické pojetí produktivity všech povolání]
[12.] Produktivita kapitálu. Produktivní a neproduktivní práce
[a) Produktivita kapitálu jako kapitalistický výraz produktivní síly společenské práce]
[b) Produktivní práce v systému kapitalistické výroby]
[c) Dva podstatně rozdílné momenty při směně mezi kapitálem a prací]
[d) Specifická užitná hodnota produktivní práce pro kapitál]
[e) Neproduktivní práce jako práce, která poskytuje služby. Koupě služeb za kapitalismu. Vulgární pojetí vztahu mezi kapitálem a prací jako směny služeb]
[f) Práce řemeslníků a rolníků v kapitalistické společnosti]
[g) Doplňující vedlejší určení produktivní práce jako práce, která se realizuje v materiálním bohatství]
[h) Jak se kapitalismus projevuje v oblasti nemateriální výroby]
[i) Problém produktivní práce pod zorným úhlem celkového procesu materiální výroby]
[k) Dopravní průmysl jako odvětví materiální výroby. Produktivní práce v dopravním průmyslu]
[13. Náčrtky plánů I. a III. části „Kapitálu“]
[a) Plán I. části čili I. oddílu „Kapitálu“]
[b) Plán III. části čili III. oddílu „Kapitálu“]
[c) Plán II. kapitoly III. části „Kapitálu“]