Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
„Gervinus-Zeitung“[70] hrozí
Kolín 24. června.
"Udrží-li frankfurtské shromáždění svou vážností a svými ústavními dekrety Francií na uzdě, nebude ještě tak zle; Prusko si opět obnoví ze svých východních provincií svou vážnost a asi se přitom sotva zalekne dočasné ztráty Porýnské provincie." ("Gervinus-Zeitung" z 22. června.)
Jak diplomaticky píše berlínský dopisovatel profesorských novin! Prusko si opět obnoví vážnost ze "svých východních provincií". Kdeže si opět obnoví vážnost? Ve východních provinciích? Kdepak, z východních provincií. V Porýnské provincii? To už vůbec ne. Neboť při tomto obnovování své vážnosti počítá "s dočasnou ztrátou Porýnské provincie", to jest s dočasnou ztrátou své "vážnosti" v Porýnské provincii.
Tedy v Berlíně a ve Vratislavi.
A proč nebude svou vážnost, která, jak se zdá, vzala za své v Berlíně a ve Vratislavi, obnovovat se svou východní provincií, proč ji bude obnovovat ze své východní provincie?
Rusko není východní provincií Pruska, spíše je Prusko západní provincií Ruska. Avšak z pruské východní provincie potáhnou Rusové ruku v ruce s čackými Pomořany na Sodomu a Gomoru a obnoví "vážnost" Pruska, tj. pruské dynastie, absolutního království. "Vážnost" vzala za své oním dnem, kdy absolutismus byl nucen vložit mezi sebe a svůj lid "popsaný cár papíru"[71] potřísněný plebejskou krví, kdy dvůr byl donucen svěřit se ochraně a dozoru měšťáckých kramářů s obilím a vlnou.[72]
Tak tedy přítel, zachránce přijde z východu; proč by se tedy měla hranice na této straně obsazovat vojskem? Nepřítel přijde ze západu, proto tedy je nutno soustřeďovat vojsko na západě. Naivní berlínský dopisovatel "Kölnische Zeitung" nechápe hrdinství pana Pfuela, čackého přítele Poláků, když přijímá poslání do Petrohradu, aniž má za zády stráž 100 000 vojáků. Pfuel jede neohroženě do Petrohradu! Pfuel v Petrohradě! Pfuel se nebojí překročit ruskou hranici a německá veřejnost fantazíruje o ruském vojsku na německé hranici! Dopisovatel "Kölnische Zeitung"[73] lituje německou veřejnost. Ale vraťme se k našim profesorským novinám!
Přispěchají-li Rusové na pomoc pruské dynastii z východu, pospíší Francouzi německému lidu na pomoc ze západu. Ať jen si "frankfurtské shromáždění" klidně debatuje dál o tom, jak nejlépe sestavit denní pořad a jaké vydat nejlepší ústavní dekrety. Dopisovatel "Gervinus-Zeitung" zahaluje tento názor do květnaté fráze, "že frankfurtské shromáždění a jeho ústavní dekrety" budou držet Francii "na uzdě". Prusko ztratí Porýnskou provincii. Ale proč by se mělo zaleknout této ztráty? Vždyť bude jen "dočasná". Německý patriotismus se zase jednou dá pod ruským velením na pochod proti románskému Babylónu a natrvalo obnoví "vážnost Pruska" také v Porýnské provincii a v celém jižním Německu. Ty anděle, jaké máš tušení![74]
Jestliže se Prusko "nezalekne dočasné ztráty Porýnské provincie", tím méně se Porýnská provincie zalekne "trvalé" ztráty pruského panství. Spojí-li se Prusko s Rusy, spojí se Němci s Francouzi a povedou společně válku Západu proti Východu, válku civilisace proti barbarství, válku republiky proti autokracii.
Chceme jednotu Německa, ale prvky této jednoty se mohou získat jen rozbitím velkých německých monarchií. Jen válečné a revoluční bouře ukují jejich jednotu. Konstitucionalismus však zajde sám, jakmile události vytyčí heslo: Autokracie, nebo republika. "Ale," volají na nás rozhořčeně konstituční buržoové, "kdopak poslal Rusy Němcům na krk? Kdo jiný než demokraté? Pryč s demokraty!" A mají pravdu!
Kdybychom si u nás byli sami zavedli ruský systém, nemuseli, by jej zavádět Rusové - a my bychom ušetřili válečné výdaje.
Napsáno 24. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 25 z 25. června 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)70 Tak se říkalo listu "Deutsche Zeitung" podle jména jeho redaktora Gervinuse (viz poznámku 48 zde).
71 Výrok z trůnní řeči pruského krále Bedřicha Viléma IV. při zahájení Spojeného zemského sněmu 11. dubna 1847. V této řeči král prohlásil, že nikdy nebude souhlasit se zavedením konstituce, kterou nazval "popsaným listem papíru".
72 Narážka na Camphausena, který v mládí obchodoval s obilím a tuky, a na Hansemanna, který začínal jako obchodník s vlnou.
73 O „Kölnische Zeitung“ viz poznámku 38 zde.
74 Goethe, "Faust", díl I, obraz šestnáctý ("Martina zahrada").